Základní pojmy
Nejprve si pojďme urovnat pojmy. Drtivé většině z nás na stole doma leží krabička, která bliká o níž víme, že musí být zapnutá, jinač by nefungoval internet. Jedná se o router nebo o modem? Každý tomu říká jinak, jelikož do toho jednoduše nevidí nebo to může být dáno technologickou nejednoznačností. Modem je zařízení, které převádí signál jednoho typu na signál typu druhého. Např. telefonní linka (signál „zvonění“) na signál síťový. Kdežto router je zařízení a také základní stavební prvek internetu, jehož hlavní úlohou je „routování“. Routování můžeme označit za udávání směru síťové komunikace na základě IP adres. Stále ale není jasné, jak se tedy nazývá ta internetová krabička. Záleží jaké plní funkce. Funkce VDSL/ADSL (pozná se tak, že u jednoho slotu to je buďto napsané nebo slot je ohraničen bílým rámečkem) je funkce, která převádí telefonní signál na síťový. Tudíž se jedná o funkci modemu. Dále pokud naleznete slot s modrým rámečkem, tak se zpravidla jedná pouze o nějaký access point, který přijímá síťový signál a pracuje s ním dál. Zde je malé dilema. V tomto případě se dle odborníků nejedná o modem ani o router. Kdežto, když na krabičce existuje slot označený jako „WAN“, tak se jedná o funkci routování a jedná se potom o router. Dle odborníků musí mít krabička funkci WAN, aby se jednalo o router. Ale je to trochu sporné, neboť hlavní úlohou routeru je routování neboli směrování komunikace. Což může být i úloha access pointu, který defacto jen poskytuje wi-fi připojení. Nelze vyvrátit, že Wi-fi připojení je další stavební složkou internetu, kde se komunikace šíří dál. Jak je vidno, není to úplně jednoduché zvolit správný název, ale pokud se člověk bude držet pojmu „modem“, tak tím nemůže nic zkazit.
Způsob připojení – vzduch
Důležitým faktorem při zřizování internetu je způsob připojení. A to může být buďto vzduch nebo kabel. Připojení vzduchem bývá zřízeno skrze 5G síť, kde je zapotřebí si pořídit 5G (LTE) modem. Nicméně cena těchto modemů může být přestřelená (2x nebo až 3x dražší než obyčejný modem). Navíc uživatel musí řešit speciální SIM kartu, bez které nemůže modem fungovat. Slyšel jsem i nějaké zvěsti o tom, že poskytovatelé internetu nabízejí k pronájmu jejich LTE modemy, které fungují pouze na SIM kartu vydanou od nich. To může být docela nevýhodné, když zákazník chce změnit poskytovatele internetu aniž by měnil modem i SIM kartu. Důležitým faktorem pro připojení vzduchem je lokace vysílače. Tuhle informaci operátor neprozradí a technik se může ve výjimečných případech zmínit. Spolehlivější je jít po lidech z okolí a zeptat se jich, jak jim šlape internet. Pokud člověk bude mít trochu štěstí, tak narazí na někoho kdo má připojení vzduchem od poskytovatele, kterého pohledává. Poskytovatelé se pyšní vysokou nabízenou rychlostí při připojení vzduchem, ale musí se brát v úvahu, že vysílač má určité kvantum dat, které poskytuje svým konzumentům. Tzn. že když se v sobotu večer připojí mnoho lidí a dostatečně vytíží linku, tak poskytovaná rychlost se začne dělit mezi konzumenty. V tento okamžik se může rychlost internetu rapidně snížit. Posledním faktorem u připojení vzduchem je stabilita. To tak trochu souvisí s lokací vysílače – čím blíže tím lépe. Viditelnost je též důležitá. Blízce s tím souvisí i stav aktuálního počasí.
Způsob připojení – kabel
Připojení kabelem bývá zpravidla zřízeno prostřednictvím telefonní linky nebo optického kabelu. U telefonní linky je potřeba mít modem s technologií VDSL/ADSL. Pro připojení optikou je potřeba mít tzv „fiber gateway“ (marketing to často označuje jako „převodník“). Jedná se o další součástku navíc, která má obdobnou úlohu jako modem – neboli převádí optický signál na signál síťový. Kromě převodníku je zapotřebí ještě standardní modem (není potřeba speciálních funkcí) pro distribuci internetu po domácnosti. Připojení pomocí kabelu se dá označit za stabilnější, neboť zde nehrají úlohu podmínky pro šíření vln. Co naopak je důležité je délka kabelu. Při rostoucí délce kabelu klesá rychlost připojení, např. u síťového kabelu (ethernet) bývá maximální prodejná délka 50 metrů, protože při překročení této délky už by uživatel mohl narážet na klesající rychlost připojení. Délka telefonní linky od ústředny také hraje svou roli. Říká se, že pokud je přípojka 2 km a více vzdálená od ústředny, tak už může uživatel narážet na problémy s připojením. Samozřejmě také záleží v jakém stavu je trasa telefonní linky.
Rychlost
Co se týče rychlosti připojení, tak mnoho lidí má představu jak je rychlost definována v případě stahování. Např. když si stahuji film o velikosti 700 MB průměrnou rychlostí 1,5 MB/s, tak je zřejmé, že film si stáhnu přibližně za 467 vteřin (cca 8 minut). Avšak z pohledu marketingu to takto jednoduché není. Často člověk naráží na nabídky typu: 50 Mb/s stahování apod. Což je proti 1,5 MB/s o mnoho více. Zdání klame. Marketing totiž používá jiné jednotky, které se ukrývají za malým písmenem „b“. Jedná se o bity. Kdežto v počítačové sféře se používají bajty (byte) označené velkým písmenem „B“. Převod jednotek je jednoduchý: 1B = 8b. Tzn. že marketing používá 8x větší číslo a spoléhá se na to, že lidé to malé písmeno v jednotkách přehlédnou. Potom 50 Mb/s je ve skutečnosti 6,25 MB/s.
Připojení internetu v domácnosti
Rychlost byla definována a nyní k samotnému určení potřebné rychlosti pro domácnost. Je potřeba brát v potaz, že při samotném prohlížení webových stránek dochází k stahování dat a pokud webové stránky nejsou správně optimalizované + rychlost stahování je nízká, tak je možné zaznamenat prodlevy v načítání webovek. Ku příkladu jsem měl jednou možnost otestovat jedno internetové bankovnictví na síti s rychlostí 2 Mb/s. Asi po 15 minutách jsem se dostal přes přihlášení a načetl si domovskou stránku. Další úkony, které jsem dělal, začaly způsobovat nečekané odhlášení a stránky začaly zamrzat. Co se týče domácnosti, je potřeba si spočítat všechna potenciální zařízení, které využívají internet. Berme příklad, že máme 4-člennou domácnost, která využívá různá zařízení různým způsobem (způsob, kterým je zařízení využíváno, je zásadní):
1) 1x chytrý telefon – využívané funkce: internetové bankovnictví, whatsup
2) 1x chytrý telefon – využívané funkce: whatsup, online hry
3) 1x chytrý telefon – využívané funkce: whatsup, online hry
4) počítač – MS Teams – video hovory
5) počítač – hraní her (střílečky), internetové bankovnictví
6) počítač – internetové bankovnictví, sledování online videí, nahrávání souborů (Youtube videa)
7) Internetová televize – Netflix ve 4K
Nyní si je potřeba definovat nějaký odhad rychlosti stahování (i nahrávání) pro každou funkci zvlášť:
1) chytrý telefon – whatsup, internetové bankovnictví, online hry = to se může považovat za surfování na internetu -> 5 Mb/s stahování
2) počítač – MS Teams – video hovory -> 2 Mb/s stahování a 1 Mb/s nahrávání
3) počítač – internetové bankovnictví -> 5 Mb/s stahování
4) počítač – sledování online videí -> 6 Mb/s stahování
5) počítač – nahrávání souborů (Youtube videa) -> 20 Mb/s nahrávání
6) počítač – hraní her (střílečky) ->25 Mb/s stahování a 10 Mb/s nahrávání
7) Internetové televize – Netflix ve 4K -> 20 Mb/s stahování
Po jednoduchém sečtení všech rychlostí nám vyjde: 68 Mb/s stahování a 31 Mb/s nahrávání. Jedná se o odhad a předpokladem je, že všechny funkce budou v činnosti v jeden okamžik. Je dobré zvolit nabídku, která je o něco rychlejší než odhad – pro případné rezervy. V tomto případě by bylo vhodné vzít nabídku 100 Mb/s – co se týče telefonní linky, neboť je nutno předpokládat, že u VDSL je rychlost nahrávání zhruba 8-10x nižší než rychlost stahování. U 100 MB/s to může být cca 15 Mb/s nahrávání. Trochu to nepokryje celý odhad, ale dá se s tím žít. Při zvolení optického připojení by bylo vhodné vzít např. 60 Mb/s stahování a 60 Mb/s nahrávání (u optiky bývá rychlost nahrávání stejná).
Cena
Co se týče ceny internetu, tak ta se zpravidla váže k nabízené rychlosti a způsobu připojení. Dalším podstatným kritériem bývá lokace. Pokud žijete ve městě, tak budete mít cenu nižší než když byste žili na venkově. Je to dáno tím, že poskytovatelé mají nižší náklady na trasování, když se jedná o více zalidněnou oblast. Já například mám 20 Mb/s VDSL na vesnici za cca 450 Kč/měsíčně. V HK mám 60 Mb/s optiku za cca 300 Kč/měsíčně. Dokonce jsem poprvé narazil na to, že poskytovatel internetu (v tomto případě O2) mi zvýšil cenu internetu tak, že jenom přišla faktura s vyšší částkou. Stalo se to jednou – nějak jsem to přešel. Stalo se to podruhé, začal jsem jednat. Momentálně střídám 2 poskytovatele cca po 6 měsících a využívám akce typu internet za 300 Kč/měsíčně na prvních 6 měsíců. Nedělám to protože bych byl nějaký velký šetřil, ale proto abych trochu vykompenzoval mé rozhořčení. Uvidíme jak to půjde dál. Dostal jsem nabídku, že bych mohl využít technologii bonding. Tato technologie místo jednoho kabelu telefonní linky, připojí rovnou 2 najednou. Tím se rychlost internetu zdvojnásobí. Poskytovatel tvrdí, že cena za internetu se zvedne pouze o zlomek. Ale je zapotřebí mít k dispozici router. Tak bych ideálně mohl počkat až mi doslouží modem a pak bych mohl otestovat tuhle technologii.